Nick Jones | Foto: Nikola Křížová, hokejkv.cz
Zatímco si Nick Jones zvykal na prostředí v Pardubicích a šteloval formu pro vrchol sezony, vyrazila jeho manželka se svou babičkou na trip. Místo určení? Předzvěst toho, co chystá hokejový osud – Karlovy Vary. „Když se Energie po sezoně ozvala, tak byla manželka nadšená,“ usměje se Jones při vzpomínce v nitru Mattoni Areny.
útočník, 29 let
Od chvíle, co poprvé vstoupil na evropskou půdu, ještě neutekl ani rok. Přesto se Jones sžívá už se třetí pracovní adresou. Nejprve okouzlil slovenskou Žilinu, zdařilý přechod ze zámoří proměnil v lukrativní laso z Pardubic. A na sklonku května ho přesvědčila pobídka z lázeňské metropole.
„Minulý rok jsem o hokeji v Evropě nevěděl vůbec nic, v Severní Americe se toho o něm moc nedozvíte. Neznal jsem ani jeden tým. Pořád se strašně moc učím,“ nezastírá rodák z takřka miliónového kanadského Edmontonu v rozhovoru pro web Hokej.cz.
Za oceánem léta číhal na povolávací zprávu z NHL, na farmě New York Rangers nebo Winnipeg Jets si odkroutil bezmála tři stovky startů. Dva roky před třicítkou se potom uvolil ke kroku, který každoročně podnikne řada zámořských plejerů.
„Když jsme přistáli na Slovensku, byl to kulturní šok,“ přiznává s odstupem času Jones. Primární potíž? V začátcích se pral zejména s jazykovou bariérou. „Ale jinak se mi tady líbí, životní styl se nám s manželkou zamlouvá...“
„Když jsme přistáli na Slovensku, byl to kulturní šok.“
Modifikacím musel podrobit i svůj herní styl. Ze Severní Ameriky byl naučený na užší rozměry ledu, v Evropě třikrát týdně skákal do utkání v arénách, které skrývaly spíš letiště. „Byla to obrovská změna. Cítil jsem, že mám strašně moc času. V zámoří to tak není, potřeboval jsem se nejdřív adaptovat,“ popisuje šikovný pravák.
No, jak se to vezme... Adaptovat. Při svém ligovém debutu dal dva góly, za dalších devět dní hattrickem složil věhlasný Slovan Bratislava. Až do konce ledna udržel tempo jednoho bodu na zápas. A když Dynamo před deadlinem lovilo praváka na přesilovku? V Žilině drnčel telefon v jednom kuse.
Last minute akci dotáhlo, Jones na prahu února posílil Pardubice. V extralize se uvedl zářezem s Mladou Boleslaví, před zásadní fází ročníku vnesl do ofenzivní mozaiky čerstvý vichr z Alberty. Pravidelně si dělal čárky za další a další body, zaskakoval i na centru elitní letky mezi Martinem Kautem a Romanem Červenkou. Obstál na výbornou.
„V Pardubicích jsem to měl moc rád. Skvělé město, tým. Všechno na prvotřídní úrovni, byla to úžasná zkušenost. Jen mě mrzí, že jsme to s Brnem nezvládli. Jinak jsem si nemohl přát lepších pár měsíců,“ bilancuje Jones východočeskou anabázi.
„V Pardubicích jsem to měl moc rád. Skvělé město, tým.“
Proč tedy napodruhé neskončila ruka v rukávě? „V Česku se mi líbilo. Ale nebyl jsem si jistý, jestli zůstanu. Byl jsem otevřený všemu,“ přibližuje své pohnutky. „Původně jsem si myslel, že budu asi pokračovat v Pardubicích. Jednání se táhla několik měsíců, co jsem tam byl.“
„Nejsem si úplně jistý, tyhle věci nechávám na svém agentovi. Když mě kontaktovaly Karlovy Vary, rozhodl jsem se pro ně. Bral jsem to jako dobrou volbu. Čas v Dynamu jsem si ale moc užil,“ zdůrazňuje Jones s tím, že žádná zlá krev nevznikla.

Nick Jones | Foto: Nikola Křížová, hokejkv.cz
V hlavě už se ovšem zcela nastavil na misi Carlsbad. „Zaprvé jsem nadšený, že tady můžu být. Karlovy Vary měly skvělou sezonu, je to dobrá organizace. Slyšel jsem jen výborné věci, navíc je to krásné město,“ vypočítává základní plusy.
Sám tuší, že jeho pozice v týmové hierarchii bude odlišná. Ambiciózní Dynamo bujelo hvězdnými jmény, v Energii se otevírá prostor uzmout si roli útočného pilíře. Průměrný věk v její kabině je kromě toho podstatně nižší. „V Pardubicích jsem se ve 29 letech cítil jako jeden z mladších kluků,“ uchechtne se Jones, který se v Manitobě potkal s jinou karlovarskou posilou Haraldsem Eglem.
„Karlovy Vary měly skvělou sezonu, je to dobrá organizace. Slyšel jsem jen výborné věci.“
„Chci být lídrem, rád bych na ledě šel příkladem. Jako obousměrný hráč, co maká do obrany i útoku. Co umí dát gól, hraje tvrdě, ale taky blokuje střely,“ předesílá odhodlaně chlapík, co v plánech zacelil díru po Eduardsi Tralmaksovi. „Jsem v klubu jen chvíli, ale parta v kabině vypadá dobře. Očekávám, že budeme mít super sezonu a pomůžu týmu k co nejvíc výhrám. A snad vyhrajeme titul.“
V západočeské centrále visí laťka velmi skoro u bannerů na stropě haly. Nový režim trenéra Pavla Patery katapultoval mužstvo do popředí extraligy, po šestnácti letech rozrazil brány extraligového čtvrtfinále. V konečném součtu z toho byla pátá figura. Za účelem pokračování nastolené trajektorie si Energie na seznam letních akvizic připsala Jonese. S očekáváním, že si přivlastní klíčovou úlohu.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz