Magistr mezi hokejisty. Nikdo tomu nevěřil, vzpomíná posila Vervy. Teď chce zkusit klavír

Foto: Instagram Jaroslava Brože

30. července 2025, 17:04

Ondřej Mach

• Extraliga
• HC VERVA Litvínov

Jako by vedl dvojí život. V obou je přitom ultimátním cílem titul. S jedním už pózoval, tedy tím vysokoškolským. Nováček litvínovského souboru Jaroslav Brož před časem úspěšně absolvoval magisterské studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. „Člověk se musí všestranně posouvat,“ vykresluje cílevědomý mladík svou filozofii. Ne, tohle není váš typický hokejista.

Jaroslav Brož

útočník, 25 let

Tipsport extraliga 2025-2026

Z 44

G 4

A 6

B 10

Až ve 25 letech vrhne všechny síly do zápolení na ledě. Dřív? Sport na vrcholové úrovni kloubil s univerzitními povinnostmi. Což mezi profíky není častý úkaz. „Nesmíte zanedbávat ani jedno. Trenéři si myslí, že nejdůležitější je hokej a učitelé zase, že škola,“ pustí se do vyprávění 25letý přírůstek na soupisce chemiků. Loni v černožlutém úboru stihl první čtyři starty.

Tak povídejte, co konkrétně jste vystudoval?
Na bakaláři jsem dělal tělovýchovu se zaměřením na vzdělání a učitelství pro střední školy s důrazem na lední hokej. Po absolvování magistra mám i nejvyšší trenérskou licenci.

Dařilo se vám sladit studium s profi kariérou?
Bylo to neuvěřitelně obtížné. Šlo hlavně o time management. Co jsem dělal v prvních dvou ročnících, bych už teď asi nebyl schopný absolvovat. Kolikrát jsem byl v sedm ráno v bazénu v Praze, a pak musel jet v devět hodin do Vsetína na zápas. Kdo plave, tak zná tu specifickou únavu, jak je tělo rozevláté. Je to hodně náročné, ale člověka téměř z ničeho neomluví. Jsem rád, že jsem to zvládl.

Proč jste se vlastně vydal na tuhle kombinovanou cestu?
To je jasné – chtěl jsem mít zadní vrátka. Člověk neví, kdy přestane hrát hokej. Poslední dva roky jsem na magistru i učitelům říkal, že to snad všechno zvládnu a dají mi to. Teď zkusím hrát hokej bez školy, což jsem ještě nikdy v životě nedělal. Celou dobu studuju. Těším se na to, že se v Litvínově první sezonu můžu soustředit jen na hokej. Snad to bude ku prospěchu.

Myslíte si, že to bude velký rozdíl?
Věřím v to. V prvních ročnících člověk dotrénoval a nemohl si přidat, místo toho jsem musel jít na softball nebo atletiku. Měli jsme třeba cyklistický kurz, kde musíte naplánovat trasu a ujet sto kilometrů. Dalo mi to všestrannost, měli jsme všechny možné tréninky. Spíš jsem si připadal, jak kdybych doteď dělal dva sporty. Což nejde do 25 let dohromady, i když jsem to tak bral. Jsem rád, že se mi uleví a budu se moct soustředit na hokej.

Softball, atletika, cyklistika... Nenašel jste v sobě během let na fakultě i vášeň pro něco jiného než hokej?
Takhle se to říct nedá. Při házené mi ale trenéři říkali, že v sobě mám výbušnost, navíc jsem levák, že by takového hráče taky uvítali. Jinak jsem ale měl spíš problémy, třeba při plavání. Nemám skoro žádný tuk, takže jsem šel hned ke dnu jako kámen. Pak s gymnastikou, u hokejistů je ladnost taky náročná. Plus flexibilita. Celé léto jsem objížděl sokolovny, kde mě za pár korun nechají si na tyči udělat pár výmyků a přemetů. Jsem rád, že to mám z krku. 

Jaroslav Brož | Foto: hc-vsetin.cz

Takže se nechystáte klukům v Litvínově předcvičovat sestavy?
Občas mi někdo říká, že když to mám vystudované, ať udělám přemet vpřed. (usměje se) Ale já na to potřebuju extrémní průpravu, abych flexibilitu zase mohl ukázat. Musel jsem do toho vrazit spoustu hodin, abych to pak na zápočtu provedl v adekvátní technické míře. Na místě se mi to nepovede.

Vnímal jste i benefity? Flexibilita se stopro šikne, další atributy také...
Určitě. Cítil jsem, že se mi daří všestrannost přenést na led. Když jsem byl malý, tak je to hlavně o rodičích, tuhle filozofii jsem neznal. Byl jsem zaměřený jednostranně. Dělal jsem ostatní sporty, ale víc kroužků naráz jsem neměl. Na škole je to hodně různorodé, to mi pomohlo. 

Poznal jste na sobě už jako dítě, že jste studijní typ?
Na základce jsem říkal paní ředitelce, když jsem s ní seděl, že nevím, proč člověk, co je jako mladý pořád ve škole, studuje, aby tam byl byl celý život. Nešlo mi to do hlavy. Nakonec jsem se na tu cestu taky nějakým způsobem vydal... Bavil mě dějepis, rád jsem se vzdělával. I když na známkách se to někdy úplně neprojevilo. Bylo to hodně o zarputilosti. 

Co tím myslíte?
Bral jsem to jako takovou etiku nebo řád, který je třeba dodržovat. Chtěl jsem si to sám pro sebe dokázat. Jako když musíte mít na vojně ustlanou postel nebo všechno vyčištěné. Takový rámec mi vyhovuje. Tahle motivace mě držela, dokázat něco sám pro sebe. Ještě když vidím, jak mizivé procento to zvládne.

Jak se na vás dívalo okolí?
Ze začátku to bylo hodně náročné, byl jsem jen další kluk, co do toho jde. Tolik lidí už vylili, zprvu tomu nikdo nevěřil. Nesmíte zanedbávat ani jedno. Trenéři si myslí, že nejdůležitější je hokej a učitelé zase, že škola. Netoleruje se to, člověk musí najít balanc, aby to zvládl. 

Co teď s volným časem, investujete všechen do hokeje?
Spíš jsem rád, že budu mít čas na věci, co jsem nemohl dělat. Třeba si přečíst jinou knížku než ke studiu. V létě jsem si něco namaloval, jsem rád, že jsem mohl.

To je váš koníček?
Jen trošičku. Chtěl bych rozvíjet i jiná odvětví inteligence, nejenom sportovní. Člověk se musí všestranně posouvat. Hodně se mi líbí hudba, ale jsem na ní dřevěný. Láká mě i nějaký hudební nástroj, naučit se na něj. To by byl hrozně velký výstup z komfortní zóny, ani jsem to nikomu moc neříkal. Chtěl bych si něco takového zkusit.

Máte nějaký nástroj v merku?
Nechtěl jsem to nikomu říkat a udělat později na někoho dojem. (směje se) Líbí se mi klavír.   

Fanděte české reprezentaci a vsaďte si s bonusem 500 Kč za registraci

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• HC VERVA Litvínov