Kraft: Vítězství? Super, ale ještě lepší je, že jsme dokázali Kanadu přehrávat

Milan Kraft | Foto: Ilustrační foto, Jan Pidrman, piratichomutov.cz

5. ledna 20:20

Pavel Mandát

• Reprezentace U20
• Mládež
• MSJ 2026

Reprezentační dvacítku dělí po semifinálovém skalpu Kanady jediný krok k otevření vytoužené zlaté brány. Zápas proti javorovým listům hodnotí v rozhovoru pro Hokej.cz někdejší útočník Milan Kraft, který zároveň zavzpomínal na rok 2000, kdy byl kapitánem týmu, jež získal světové juniorské zlato.

Jak se vám dívalo na semifinálovou řežbu s Kanadou?
Byl to parádní hokej. Když pominu, že jsme vyhráli, největší radost mám z toho, že kluci dokázali s Kanadou držet krok a v určitých pasážích byli i výrazně lepší. Mančaft je výborně poskládaný a opravdu působí jako jeden tým.

Přišlo mi, že národní tým byl mentálně vyspělejší. Když vyrovnáte na 4:4 dvě a půl minuty před koncem, musíte zápas dotáhnout do prodloužení. Přesto Kanada ještě jednou chybovala.
Měl jsem podobný pocit. V dospělém hokeji by se za stavu 4:4 pár vteřin před koncem už čekalo na prodloužení. Kanaďané nejspíš pod vlivem euforie z vyrovnání chtěli rozhodnout ještě v základní hrací době a z následného protiútoku si nepohlídali předbrankový prostor. I když je třeba říct, že naši hráči byli důrazní, sehráli to skvěle…

Pro Kanadu to byla třetí česká dvacítková stopka v řadě…
Z jejich pohledu obrovské zklamání. Tím spíš, že mistrovství světa dvacetiletých je v Kanadě hodně sledované. Hrají na něm budoucí hvězdy NHL, tenhle turnaj berou prestižněji než mistrovství světa dospělých. Každopádně myslím, že kdo v Kanadě hokej opravdu sleduje, tak ví, že čeští hráči mají svou kvalitu. Koneckonců naprostá většina našeho týmu hraje v zámořských juniorských soutěžích. Právě tahle zkušenost jim pomohla adaptovat se a být konkurenceschopní.

Kanadská média po nevydařeném semifinále tepou do obranné hry javorových listů. Oprávněně?
Je jasné, že po každém neúspěchu novináři hledají důvody. Osobně si myslím, že Kanada je zvyklá všechny přehrát ofenzivou. Pokud dostanou jeden dva góly, nezblázní se z toho, protože ví, že směrem dopředu mají obrovskou kvalitu. Ale když přijde zápas proti top soupeři, musí se vám sejít kvalitní výkon do útoku i do obrany. Ostatně ve dvou zápasech proti našemu týmu inkasovali jedenáct gólů, to je hodně.

Patřil jste k výrazným útočníkům své generace, která naše ofenzivní zbraň na vás udělala největší dojem?
Nechci hodnotit hráče individuálně, líbí se mi, že hrají jako tým. Máme vyrovnané čtyři útoky, přičemž každý z nich dokáže rozhodnout zápas. To je obrovská devíza.

Jak velký podíl má na úspěších z posledních let realizační tým pod vedením Patrika Augusty?
Zásadní. Je vidět, že kluci trenéry respektují a jdou za nimi. Překvapilo mě, když Patrik před pár dny zkritizoval tréninkové nasazení hráčů. Říkal jsem si, že já na jeho místě bych takhle ostrá slova asi nepoužil. Ale ukázalo se, že ví, proč to dělá. Mužstvo udržel ve střehu.

Co čekáte od finále proti Švédům?
Vlastně nevím. Pořád se bavíme o juniorském hokeji, který je jiný než ten seniorský. Méně takticky svázaný a nepředvídatelný. Ale věřím, že uvidíme parádní zápas.

Bude hrát roli, že Švédově měli více času k regeneraci?
Podle mě ne. Kluci jsou teď v obrovské euforii, která jim pomáhá potlačovat fyzickou únavu. Dobře vědí, že jim zbývá poslední krok a že někteří z nich už si dvacítky nikdy nezahrají. Na regeneraci bude prostor po turnaji, teď ze sebe vydají absolutně všechno.

Vy jste byl kapitánem týmu, který juniorský šampionát ovládl v roce 2000. Vidíte podobnosti se současným výběrem?
Měli jsme výbornou partu, což je příklad i letošních dvacítek. Jinak bych ale řekl, že situace byla odlišná. O letošním týmu se vědělo dopředu, že je silný a že má na to projít třeba až do finále. Nám v roce 2000 nikdo moc nevěřil. Až s postupujícími zápasy bylo zřejmé, že máme silu a že bychom mohli udělat úspěch.

Zmiňoval jste ostrá slova Patrika Augusty před čtvrtfinále. Byl i v roce 2000 moment, kdy vás tehdejší hlavní trenér Jaroslav Holík musel lidově řečeno posadit na zem?
Vzpomínám si, že po čtvrtfinále s Kazachstánem dost zvýšil hlas. Po první třetině jsme vedli 3:0, ale ve druhé jsme polevili a soupeře pustili do hry. Zápas sice nakonec skončil 6:3 v náš prospěch, ale bylo jasné, že s takovým přístupem bychom v dalším průběhu turnaje neměli šanci.

V produktivitě zmíněného zlatého šampionátu vám patřila druhá příčka, přičemž na té první byl Henrik Sedin a jeho bratr Daniel obsadil třetí pozici. Jak se tohle zpětně poslouchá?
S bratry Sedinovými jsem se potkával prakticky celou mládežnickou kariéru. Bylo zřejmé, že mají obrovský talent. Ale nepatřil jsem k hráčům, kteří by lpěli na individuálních statistikách. S odstupem času si ale nesmírně vážím, že úroveň mé výkonnosti byla srovnatelná s pozdějšími top hvězdami NHL.

Foto: iihf.com

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace U20
• Mládež
• MSJ 2026