Jágr o repre: Nevěřím, že se někdo jel vyprdět. A já na ledě? Musel by se stát zázrak
Jaromír Jágr
|
Foto: Roman Mareš, rytirikladno.cz
Jaromír Jágr se sám zúčastnil hned pět olympijských turnajů. Kromě zlata z Nagana má ve sbírce i bronz z Turína, kde čeští hokejisté slavili medaili pod pěti kruhy naposledy. I proto má k výsledkům národního týmu co říct. O své postřehy se podělil s fanoušky v živém vysílání na svém instagramovém účtu. A co řekl o sobě?
CELKOVĚ O OLYMPIÁDĚ… „Je to nejlepší turnaj za posledních deset patnáct let díky účasti hráčů NHL. Je to skvělý turnaj. Až se budeme dívat letos na MS, tak si řekneme, že je to druhá liga. Zápasy jsou skvělý. Jsou tam nejlepší hráči na světě.“
O PRVNÍM ZÁPASE S KANADOU… „Nenazýval bych to, že jsme nestíhali. Jeden z největších faktorů bylo, že se zranil Pavel Zacha. Na turnaji, kde jsou hráči z NHL nemáš čas něco zkoušet, hráči přijedou přímo na turnaj a my jsme najednou ztratili hlavního centra pro hráče, který by měl tým vést. Trenéři najednou musí vymyslet sestavu a musí to vyzkoušet. Zkusili dát tři nejzkušenější hráče dohromady, nefungovalo to. Klobouk dolů před trenéry, že si to uvědomili a zkoušeli jinou sestavu. Myslím si, že na konci turnaji na ideální sestavu přišli. Druhý faktor, proč si myslím, že se nám první zápas nepovedl je ten, že ne všichni byli z NHL a co si budeme nalhávat, to tempo je úplně jiné a na přizpůsobení se potřebuješ víc jak jeden den. Vadilo mi, že pak lidé hráče odsuzovali a říkali, že jsou staří a nemají na to. Chápu ale média, že se ke všemu chtějí vyjádřit co nejrychleji.“
„Chápu média, že se ke všemu chtějí vyjádřit co nejrychleji.“
O TLAKU NA HRÁČE… „Je to hrozně těžké. Obzvlášť, když jsi mladý, nemáš rodinu a hokej je pro tebe priorita. Je to podle mě snazší pro hráče, co mají rodinu a nejsou tam sami. Pořád si můžou říct: Oukej je tu rodina, ta je víc než hokej. Když si sám, tlak si na sebe dáváš sám od sebe. Olympijský turnaj je zvláštní v tom, že je jednou za čtyři roky a ty musíš opravdu formu trefit na ten týden. To je hrozně těžký. Hráči se ale nemůžou soustředit v olympijském roce jen na olympiádu, mají svoji práci, jsou placeni majiteli NHL a to je jejich práce. Pak musí během čtrnácti dnů zapomenut, kdo jim dává peníze a jít reprezentovat zemi. Nevěřím, že sejel někdo jen vyprdět a odjezdit. Každý chce být nejlepší.
O „NEVÝRAZNÉM“ PASTRŇÁKOVI… „Každý dobrý hráč potřebuje servis. Může si to samozřejmě udělat sám, ale nepodá výkon, na který jsme zvyklí. V roce 1998 jsem měl taky problém najít centra. Věděl jsem, že na levé straně bude Martin Straka. Ivan Hlinka nechtěl rozdělovat lajnu Reichel – Ručinský – Lang, ta byla litvínovská a hráli vždycky spolu, a to jsem chápal. Museli jsme to zkoušet už v létě během Jágr teamu, jestli já si budu rozumět s Vládou Růžičkou. To třeba nikdo ani neví. Už takovou dobu dopředu se to vymýšlelo, a to jsem v té době nebyl takový hráč jako Pasta nebo McDavid.“
O HODNOCENÍ ČESKÉHO TÝMU… „Měli jsme obrovskou smůlu. Věřím, že kdybychom porazili Kanadu, tak jsme olympiádu vyhráli, protože Amerika má podobný styl jako Kanaďani a my jsme našli recept, jak se jim vyrovnat a možná je porazit. Zapadlo to do sebe. Spoustu lidí tým překvapil, jak v zápase zapracoval. Nepamatuju si, kdy naposledy byla Kanada tak pokakaná. Báli se hrát a čekali jen na to, až si McDavid odpočine a půjde znovu na led, tam nikdo nebyl schopný založit nějaký útok, nebo se dostat do šance. Hráli jsme fakt perfektně. Uvědomili jsme si, že s nimi nemůžeme hrát hurá hokej. Vždycky dávám přirovnání, že když nemáš ferarri, ale máš doma traktor a jdeš závodit, tak nechoď závodit na silnici a běž na pole. My jsme byli ten traktor. Hráli jsme silně u mantinelu, vyhrávali souboje a čekali na moment, kdy dát gól. Chyběl kousek a z našich hráčů byli hrdinové.“
O ROZHODČÍCH… „Nemám absolutně problém s tím, aby to pískali rozhodčí země, která hraje. Nevěřím, že by nějaký rozhodčí schválně něco někomu připísknul. Je to jejich zaměstnání, i jim jde o jejich jméno. Takže nevěřím, že by to dělali naschvál. Taky jsou to jenom lidi.“
„Nemám absolutně problém s tím, aby to pískali rozhodčí země, která hraje.“
O NAŠÍ HŘE V ŠESTI… „Tady šlo vidět, jak byla Kanada úplně semletá. Většinou, když je šest hráčů na ledě, tak soupeř křičí. Rozhodčí si toho sami často nevšímají. Zarazilo mě, že si toho Kanaďané nevšimli. Jak byli v zápase, byla vidět jejich nervozita, tak si toho nevšimli. Je to kuriózní. Nevím, co by se stalo, kdybychom je tím gólem vyřadili. To by byl humbuk.“
O TRENÉRSTVÍ… „Nikdy jsem trenéra nedělal. Myslím si, že o hokeji toho vím dost, ale vím, jak je to náročná práce. Je to ohromný žrout času. Musíš na ledě strávit mnohem víc času než hráči. Musíš je připravit na zápas, vymyslet tréninky, přípravu, koukat na zápas soupeře, a pak jim předáš informace a modlíš se, aby to udělali. Absolutně to nemáš ve svých rukách, to nejsem já. Nerad vkládám osud svého života do rukou někoho jiného.“
KDO HO PŘEKVAPIL… „Celkově hráči z extraligy, nejen z našeho týmu. Byl jsem mile překvapený. Neztratili se, spíš naopak. Hráli velice dobře. Nejen čeští hráči, ale i ti ze Slovenska, Lotyšska. Bylo vidět že jsou silnější, dokáží hrát tvrději, než hráči z NHL. I já jsem říkal klukům v kabině, ať jsou rádi, že se Slovensko dostalo takhle daleko. Protože je to dobrá zpráva pro českou extraligu, Jde vidět, že je to fakt kvalitní soutěž, i když nemá takové dobré jméno. Možná že by to pomohli, kdy se Slováci dostali do finále.“
„Mrzí mě, že lidé nemají trpělivost si počkat a hned soudí.“
O SLOVÁCÍCH… „Myslím si, že u nich to očekávání nebylo tak veliké. Nakopl jn první zápas s Finskem, který vyhráli. Líbí se mi Slafkovský. Možná proto, že v něm vidím sám sebe, když jsem byl mladý. Mám rád tady typy hráčů, kteří jsou silní u mantinelu a dokážou s pukem dojít do útočného pásma, zatímco jiní hráči to řeší nahozením. Mají tým dobře poskládaný. Vždycky se ukáže někdo, kdo ten zápas rozhodne. Hrozně bych jim to přál.“
O ČERVENKOVI… „Po prvním zápase. Mrzí mě, že lidé nemají trpělivost si počkat a hned soudí. Je to jako, kdyby někdo přijel první den na dovolenou, pršelo tam a hned říkal, že je to na hov*o. Trpělivosti je dneska hrozně málo. Jako starší hráč nemůžeš mít špatný zápas. Lidé na to čekají, aby tě mohli kritizovat. Máš jeden špatný zápas a už se to na tebe sesype. Každý majitel chce mít přitom v týmu hráče jako je Červus, který tomu dá 100 %.
O TICHÁČKOVI… „Tícha moc nehrál, měl pár střídání. Je to těžký, ať chceš nebo nechceš olympiáda není turnaj, kdy chceš něco zkoušet a trenér dá přednost hráčům, kteří jsou vyzkoušení. Měl to těžký. Možná kdyby se někdo zranil, tak by překvapil.“
O NOMINACI… „Jsem rád, že nemusím být manažer nebo trenér. I Kdybych byl nejlepší, tak bych neuspokojil všechny. Bylo by zajímavé zeptat se Rulíka a Jirky Šlégra nebo Plekyho. Někoho, kdo dělal sestavu, jaký by byl rozdíl, kdyby věděli, jakým stylem hokeje se tam bude hrát. Jestli by udělali stejnou sestavu, nebo by něco změnili. Já si myslím, že něco by změnili. Pár hráčů určitě. Když tam není to porovnání, tak to pro trenéry bylo hrozně těžký rozhodování, jestli vzít víc hráčů z NHL nebo víc z Evropy. Jeden rozdílovější útočník, mobilnější obránce jako je Hronek a měli bychom zlato.“
„Jeden rozdílovější útočník, mobilnější obránce jako je Hronek a měli bychom zlato.“
O PRODLOUŽENÍ 3 NA 3 V PLAY OFF… „Nevím, z jakého důvodu to je, ale všechno je to šité na NHL. Dříve se hrálo podle pravidel IIHF, teď se hraje podle pravidel NHL. Myslím si, že je to správné, když většina hráčů byla z NHL.“
O POKRAČOVÁNÍ KARIÉRY… „Mě už fanoušci neuvidí. Musel by se stát zázrak. Musel by do mě vstoupit Bůh a omladit mě o patnáct let. Chodím si občas zabruslit. Během olympiády jsem ztloustnul. Nedělal jsem nic jiného, než že jsem jedl a koukal na televizi, takže mám o čtyři pět kilo víc. Pohyb je strašně důležitý, je to o disciplíně. Nejhorší je, když člověk nemusí. Někdy je lepší, když člověk musí. Donutit se je nejhorší. Pořád se udržuju, ale netrénuju tak, že bych měl jít hrát.“
O SVÉ KNÍŽCE… „Nechci se s ní chlubit. Chtěl jsem aby to byla nejlepší knížka, která kdy vyšla. Chtěl jsem předat něco, na co jsem přišel během svého života a nikde si to nepřečteš. Myslím si, že je to psané tak, že to může pomoci hodně sportovcům i rodičům. Když chceš být nejlepší, musíš přijít na něco, co nikdo nedělá.“
Share on Facebook
