22. 2. - 09:00
Film Děti Nagana, který je ode dneška v kinech, je poctou úspěchům českých hokejistů a vzdává hold legendám, které se postaraly o obrovské překvapení na ZOH v Naganu. Předává poselství o tom, že dětské sny mají mnoho podob a děti je třeba podporovat. Zároveň otevírá aktuální téma dětí a sportu, protože s podporou pohybu dětí je potřeba začít u rodiny. A to je také jedno z klíčových poselství celého filmu Děti Nagana.
15. 9. - 11:28
Koupí předplatného a sledování hokeje online podpoříte kluby! Děkujeme, že jste s námi!
4. 2. - 11:32
4. únor je Světovým dnem rakoviny!
Zapoj se s hokejem i Ty! Více zde.
26. 11. - 11:57
Hokejová historie zábavnou formou, to je kniha Hrdinové, která právě vychází! Křest knihy ve sportovním areálu NA FRANTIŠKU bude spojen s parádní hokejovou akcí. Přijď se určitě podívat!
Právě v Košicích prožil Veselovský nejúspěšnější období své hráčské kariéry: na jaře 1988 s nimi vyhrál československou nejvyšší soutěž, později pak i slovenskou extraligu.
Z Košic se odrazil až do československého národního týmu: v památném roce 1992 byl jak u zisku bronzových olympijských medailí z Méribelu, tak u třetího místa na domácím mistrovství světa. „Nastupoval jsem v jedné formaci s Igorem Libou a bylo to krásné. Igor je nejlepším košickým hokejistou všech dob, pro mě znamenala spolupráce strašně moc," vzpomínal v dřívějším rozhovoru pro Hokej.cz.
„Na mistrovství jsme byli minutu a půl od finále. Pořád mám před očima, jak Finové v semifinále vyrovnali, jak jsme ztratili nájezdy. Co se dá dělat. Mohli jsme bojovat o zlato, ale neměli jsme štěstí. To je život," vracel se k šampionátu v Praze a Bratislavě.
„Nastupoval jsem v jedné formaci s Igorem Libou a bylo to krásné. Igor je nejlepším košickým hokejistou všech dob, pro mě znamenala spolupráce strašně moc."
Na klubové scéně přímo v Česku působil jednu sezonu v Plzni, rok potom strávil – v tehdy ještě prvoligových – Karlových Varech. Kariéru ukončil po ročníku 2002/2003, v jejím závěru si vyzkoušel třeba maďarskou ligu za Dunaújváros a francouzskou soutěž v Caen.
Následně z hokejové mapy zmizel a místo trenéřiny pracoval v košických ocelárnách. „Dělám v normálním provozu, chodím na směny. Jednou odpolední, pak noční. Nevadí mi to. Zvykl jsem si rychle – možná i díky tomu, že jsem byl z vrcholového sportu zvyklý na určitou disciplínu," vyprávěl.
Třetího srpna 2025 rodák z Liptovského Mikuláše zemřel.
Čest jeho památce.
