Dva dny zdržení = veselejší stříbro. Dvacítka je doma, měla letenky od Air Canada?

Stříbrná česká reprezentace na MSJ 2026 | Foto: iihf.com

O dva dny a ještě pár hodin později, než bylo v plánu, se vrátili do vlasti stříbrní hrdinové české dvacítky ze světového šampionátu v americké Minnesotě. Respektive jejich evropská část. Cestu mladíků včetně kompletního realizačního týmu zdržely rozmary počasí.

Podobnou nepříjemnost zažili juniorští reprezentanti po předčasně ukončeném mistrovství v Kanadě v závěru roku 2021, kdy byli Češi v Calgary vyvedeni z letadla. Tehdy za to ale mohli Rusové, kteří pod vlivem alkoholu tropili nepřístojnosti, a český tým doplatil na vizuálně takřka stejné mikiny.

Letošní dvacítka si na svůj návrat počkala výrazně déle, nicméně alkohol v tom roli nehrál…

„Podle mě nám letenky bookovala Air Canada,“ zasmál se hlavní kouč Patrik Augusta na tiskové konferenci. Samozřejmě v narážce na to, že se svými svěřenci vyřadil javorové listy v průběhu play off už na třetím šampionátu v řadě.

„Bylo to hodně dobrodružné. Někteří z nás byli hodně pesimističtí, jestli vůbec ve čtvrtek odletíme, hlavně trenér. Musel jsem ho utěšovat,“ perlil i manažer týmu Otakar Černý. „Nejdřív jsme v Americe nevěděli, jestli vůbec doletíme do Londýna, a pak bylo ještě napínavé, jestli poletíme do Prahy. Naštěstí nám (kustod) Vašek Vejvoda zařídil, že nám rolbou uklidili přistávací dráhu,“ popsal v náladě. Na závěr si letadlo dvacítky ještě dalo pár koleček nad Plzní, než konečně dostalo zelenou na přistání v metropoli.

Podle člena all-star týmu Tomáše Galvase si hokejisté dva volné dny hodně užili. „Pan manažer nás bral na výborné akce včetně večeře, jsme za to vděční,“ vzkázal jeden z hrdinů stříbrné cesty.

Po finálové porážce se Švédy pochopitelně čeští mladíci stříbro oplakali. Nakonec ale právě i neplánované zdržení na severoamerickém kontinentu pomohlo „zbytku“ výpravy, aby docenila úspěch. Úspěch větší než dva předešlé bronzy.

„Ze smutné stříbrné oproti dvěma veselým bronzům jsme nakonec udělali i veselou stříbrnou,“ líčil Augusta. „Dva dny jsme věnovali rozboru celého turnaje a hodnocení celého měsíce,“ přidal k dobru Černý.

Lodivod české dvacítky ani po příletu nezměnil svou tradiční rétoriku. Ne, od něj žádnou samochválu ani v náznaku nečekejte. „Nemyslím si, že jsem medaili získal já. Já jsem na ledě nebyl, to hráči. Za nimi jde největší zásluha a také za celou prací realizačního týmu. Já jsem měl to štěstí, že jsem tým mohl vést a být jeho součástí,“ pověděl skromně po svém třetím mistrovství – a taky posledním. Minimálně na nějakou dobu.

„Ta skvělá jízda byla úžasná zkušenost. Věřím jenom, že s kolegy se ještě někdy v budoucnu setkáme. Primární dík jde za hráči všech těch tří týmů, oni hrají zápasy,“ řekl Augusta, než doplnil ještě jedno slovíčko podstatné pro všechny tři poslední turnaje: „A vyhrávají.“

Patrik Augusta ještě „dojede“ sezonu dvacítky na posledních dvou turnajích, posléze se vrátí ke klubové práci. Na bilancování se ale necítí. „Na to jsem ještě mladý. Nejsem typ, který bilancuje,“ vyprávěl.

„Kdyby nám to ale někdo řekl před třemi lety, když jsme začínali a v Göteborgu prohráli první zápas se Slováky…“ připomněl. „Podařilo se nám to díky práci. Někdy časem, až budu mít vnoučata, možná budu moct bilancovat, ale teď to ještě není potřeba,“ zahlásil.

O Augustově nástupci by mohlo být jasno poměrně brzy. „Pan Hadamczik má během příštího týdne naplánované rozhovory se současným realizačním týmem, podle toho zaujme postoj, předloží ho výkonnému výboru a ten prodiskutuje další možnou podobu trenérského štábu,“ informoval generální sekretář svazu Jan Černý.

„Bylo by fajn, kdyby kluci i beze mě pokračovali,“ uvedl Augusta na adresu svých asistentů Roberta Reichla a Pavla Trnky, „ale to nezáleží na mě. Nemyslím si, že jsem kompetentní k tomu, abych řekl, kdo by měl tým vést.“

Podle Trnky měli trenéři během šampionátu větší nervy než hráči. „My jsme většinou byli nervózní, ale měli jsme pocit, že kluci jsou naprosto v klidu. A hezké momenty nám asi teprve dochází. Zpočátku jsme všichni cítili velký smutek a zklamání, proběhlo slzavé údolí, ale nakonec když jsme tam zůstali viset, jsme si začali uvědomovat, že je to vlastně pěkné,“ potvrdil slova hlavního kouče.

 „Po nějakém čase jsme si uvědomili, jakou váhu stříbro má. Ale nebudeme lhát, v prvních momentech to prohrané finále zamrzelo,“ potvrdil útočník Matěj Kubiesa.

„Byl to skvělý turnaj. Kemp před začátkem nebyl úplně ideální, ale našli jsme společnou cestu a složili perfektní tým. Měli jsme pefektní trenéry a realizák, krásně se to sešlo. Jsem rád, že jsem mohl být kapitánem tohohle týmu,“ doplnil hrdě Petr Sikora.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace U20
• Mládež